Itálie · Toskánsko · Monte Argentario
Il Pellicano:
luxus, který umí být potichu.
Nejdražší hotel, ve kterém jsme kdy bydleli. A také místo, kde skála končí v dokonale čistém moři, servis čte přání mezi řádky a la dolce vita nepůsobí jako kulisa, ale jako přirozený stav věcí.
Rychlý Dobrý směr
Il Pellicano v kostce.
- Kde
- Na skalnatém pobřeží Monte Argentario nad malou zátokou u Porto Ercole v jižním Toskánsku.
- Co
- Ikonický pětihvězdičkový hotel s hlavní budovou, sedmi vilkami, padesáti pokoji a apartmá, mořským beach clubem a bazénem.
- Proč jet
- Kvůli místu samotnému: výtahu dolů ke skále, tyrkysové vodě, naprostému soukromí a servisu, který nepůsobí naučeně.
- Gastronomie
- Michelinská restaurace Il Pellicano šéfkuchaře Michelina Gioii, uvolněnější Pelligrill a několik barů pro pomalé aperitivo.
- Nejhezčí chvíle
- První pohled z terasy do zátoky — a potom ten okamžik, kdy zjistíte, že na celý den opravdu nic dalšího nepotřebujete.
Jsou hotely, u kterých se snažíte cenu během pobytu raději nevyslovovat. Il Pellicano byl pro nás přesně takový.
Jenže po prvním sestupu ke koupacím terasám se otázka ceny na chvíli rozpustí v moři. Ne proto, že by přestala být důležitá, ale protože tady konečně chápete, za co se platí: za výjimečné místo, klid, kontinuitu a tým lidí, který umí splnit přání bez teatrálnosti. Il Pellicano není demonstrace luxusu. Je to dokonale zorganizovaný pocit lehkosti.
Od soukromého klubu k ikoně
Začalo to láskou u Pelican Pointu.
V polovině padesátých let se britský pilot RAF Michael Graham a americká společenská osobnost Patsy Daszel poznali u kalifornského Pelican Pointu. V Itálii potom hledali místo, kde by mohli hostit své přátele — a našli tuto divokou část Monte Argentaria. Roku 1965 otevřeli Il Pellicano jako soukromý klub u moře.
Přijížděli Charlie Chaplin, Henry Fonda, Gianni Agnelli, Emilio Pucci i fotograf Slim Aarons. V roce 1979 hotel převzal Roberto Sciò; rodina jej vede dodnes. Jeho dcera Marie-Louise Sciò postupně znovu poskládala interiéry i vizuální svět hotelu tak, aby historie nezůstala muzeem a současnost nepřepsala charakter místa.
Přečíst oficiální historii ↗
Největší pokoj nemá stěny
Skála, moře a bílé slunečníky.
Z hotelu vás k moři sveze výtah postavený přímo do svahu. Dole nečeká písečná pláž, ale několik kamenných teras, žebříky do vody a výhled na zátoku tak čistou, že vidíte každý kámen pod hladinou. Lehátka jsou rozestavěná s velkorysým odstupem a servis přichází přesně ve chvíli, kdy jej chcete — ne o minutu dřív.
Nad mořem je vyhřívaný bazén se slanou vodou. Přesto bychom pokaždé sestoupili až dolů: koupání ze skály je podstatou Il Pellicana.
Servis bez jediného ostrého rohu
Přání, která nemusíte vyslovit dvakrát.
Ultra luxus může být chladný. Tady jsme jej vnímali jinak: jako neviditelnou přesnost. Někdo si všimne, kde chcete sedět, jakou vodu pijete a kdy potřebujete pomoc — a zároveň vám nikdy nedá pocit, že jste součástí provozu.
Zamilovali jsme si také uniformy. Jejich čisté střihy, barvy a jistota nám připomínaly elegantní posádku z doby, kdy samotná cesta letadlem byla událost. Není to převlek; je to součást vizuálního jazyka hotelu, stejně jako terakota, pruhované osušky a ikonická žlutá.
Il Pellicano na talíři
Jedna hvězda, mnoho způsobů jak jíst dobře.
Restaurace Il Pellicano drží michelinskou hvězdu a kuchyni vede Michelino Gioia. Staví na současné Itálii, sezoně a malých producentích. Je to slavnostní večeře, ale ne škrobená: velké chutě, moře za zády a tým, který umí večer držet v dokonalém rytmu.
Na běžnější oběd je tu Pelligrill a na aperitivo Bar All’Aperto či Bar Roberto. Fotografie níže pocházejí z našich různých zastávek po Toskánsku — nejsou tedy katalogem hotelového menu. Jsou připomínkou, že cesta kolem Pellicana chutná stejně dobře i za jeho branou.
Za branou hotelu
Argentario je ostrov, který zůstal spojený s pevninou.
Je snadné z Il Pellicana vůbec neodjet. Když už ale vyrazíte, poloostrov nabídne přístavy, pevnosti, divoké zátoky i silnice, které mají raději odvážné řidiče a trénované cyklisty.
Přístav · aperitivo · pevnosti
Porto Ercole
Malý přístav je nejbližší večerní výlet. Projděte promenádu, vystoupejte k Rocca Spagnola nebo Forte Stella a vraťte se na pozdní večeři. Caravaggio zde roku 1610 zemřel — i proto má město zvláštní, trochu tajemnou vrstvu.
Moře · pěšky nebo lodí
Zátoky Argentaria
Cala del Gesso, Cala Piccola a menší pláže na západním pobřeží mají vodu téměř neskutečné barvy. Přístup bývá prudký; nejkrásnější způsob objevování je z malé lodi.
Kopce · výhledy · e-bike
Na kole kolem pobřeží
Okruh poloostrovem je nádherný a kopcovitý. Některé úseky jsou úzké a povrch se mění, proto doporučujeme gravel nebo e-bike, dost vody a vyrazit brzy. Odměnou jsou výhledy, kvůli kterým se zastavuje častěji než kvůli únavě.
Celodenní výlet · termální voda
Saturnia
Cascate del Mulino leží ve vnitrozemí a zaslouží si samostatný den. Teplá sirná voda přepadává přes přírodní travertinové vany; přijeďte co nejdřív ráno a počítejte s tím, že kouzlo místa není tajné.
Než vyrazíte
Prakticky — a bez předstírání, že je to levné.
- Adresa
- Località Sbarcatello, 58018 Porto Ercole, Monte Argentario, Itálie.
- Sezona
- Hotel je sezonní. Termíny se každý rok mění; pro rok 2026 hotel uvádí otevření od 2. dubna do 26. října.
- Pokoj
- Pokoje a suites jsou v hlavní budově i samostatných vilkách. Za výhled na moře se připlácí, ale právě on je podstatnou částí zážitku.
- Moře
- Beach club je na skalních terasách, přístupný hotelovým výtahem. Do vody se vstupuje po žebřících; pro malé děti to není klasická písečná pláž.
- Rezervace
- Restaurace, transfery, lodě i procedury řešte s předstihem. Concierge je jednou z nejsilnějších stránek hotelu — využijte jej.
- Cena
- Je mimořádně vysoká, zvlášť v hlavní sezoně. Za nás dává větší smysl kratší pobyt v pokoji s výhledem než delší pobyt, při kterém budete hotel každý den opouštět.
Kde to je
Hotel Il Pellicano
Monte Argentario · Itálie
Località Sbarcatello, Porto Ercole
Kreslíme mapu…
Dobrý směr verdikt
Největší luxus? Nemuset nic řešit — a přesto mít co si pamatovat.
Il Pellicano je výjimečně drahý a nebudeme tvrdit, že to člověk přestane vnímat. Jenže je také výjimečně krásný, přesný a nezaměnitelný. V paměti nezůstane účet ani počet hvězd. Zůstane výtah ke skále, první skok do průzračné vody, ticho před snídaní a ten zvláštní pocit, že na pár dní někdo odstranil všechny malé překážky mezi vámi a létem.